John Jaromír

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous (16. dubna 1882 Klatovy – 24. dubna 1952 Jaroměř) byl český spisovatel, novinář, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik.

Jaromír John se narodil v Klatovech, gymnázium absolvoval v Chrudimi (roku 1900), kde byl jeho otec Václav Markalous profesorem (pocházel z Jesenčan).^[2] Poté studoval přírodovědu vPraze, po úspěšném ukončení vystudoval přírodovědnou fakultu ještě v Innsbrucku (1907).

Od roku 1910 vyučoval na dívčím reálném gymnáziu v Hradci Králové.

V únoru 1915 narukoval do první světové války na balkánskou frontu. Roku 1916 dostal v Albánii úplavici a dočasně ochrnul na dolní končetiny.

Roku 1919 se stal redaktorem v Lidových novin.

Působil jako dlouholetý šéfredaktor časopisu Pestrý týden a jako redaktor v měsíčníku Bytová kultura.

V letech 1923–1927 externě přednášel dějiny umění na brněnské technice. Dále pracoval v tiskovém odboru vlády.

Od roku 1943 žil s Helenou Šmahelovou.

Od roku 1946 získal místo profesora estetiky na znovu obnovené Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kam se přestěhoval i se svojí družkou H. Šmahelovou.

Próza:
Listy z vojny, jež jsem psal synovi – 1917, skutečné dopisy, které psal svému synovi Evženovi

Večery na slamníku – 1920, nejznámější sbírka povídek. Povídky představují válku z trochu jiného pohledu – z nemocnic, ze škol dobrovolníku aj. Vyprávějí s humorem o nepříjemných stránkách války a proměně lidských citů ve vypjatých situacích. Tato kniha byla oceněna až za 2. světové války, kdy byla českým čtenářem velmi vyhledávaná.

Zbloudilý syn – 1934, povídka o malém živnostníkovi, který se jako voják v 1. světové válce choval jako sadista a před 2. světovou válkou se dal k nacistům

Výbušný zlotvor – 1934, příběh milovníka starých časů ve víru moderní Prahy, román je kritikou buržoazní honby za penězi a cynizmu měšťácké společnosti

Topičovo australské dobrodružství – 1939, je příběh Johnova přítele Aloise Topiče, který se vzepřel vůli rodičů a jako mladý se oženil s chudou dívkou. Odjel s ní do Austrálie, kde prožil mnoho dobrodružství, o kterých pak vyprávěl na sklonku životu v autobiografickém deníku. Ten John uspořádal a vydal pod svým jménem.

Rady snoubencům udílené strýcem Romualdem – 1940, míněno napůl vážně a napůl ironicky. Rady jak se mají muž a žena chovat v manželství.

Moudrý Engelbert – 1940, příběh o člověku zklamaném láskou a celým životem
Dořini milenci a jiné kratochvíle – 1942, humoristická próza, pět novel

Pampovánek – 1948, román vypráví o psychicky vyšinutém člověku, venkovském chudákovi, který do svých sedmi let žil ve chlévě s kozami a psem. A na konec zešílel kvůli nešťastné lásce.

Pro děti:
Rajský ostrov – 1938, kniha je napsaná tak, že vzbuzuje iluzi přítomné vypravující osoby. Dědeček vypráví svým vnukům o stavbě Národního divadla i o významných událostech v našich dějinách. Nejedná se ale o historická fakta. Dílo je velmi nacionalistické.

Vojáček Hubáček – 1939, o osudech českého vojáka za 1. světové války

Příběhy Dona Quijota – 1941, upravení slavného Cervantesova díla ve snaze přiblížit dětem významná světová literární díla