Kalvoda Karel, ing. arch.

Významný pardubický architekt.

Dnes bohužel neprávem pozapomenutý architekt se narodil 17.července 1903 v Pardubicích v rodině sedláře Václava Kalvody a jeho manželky, učitelky Pavlíny Kalvodové, rozené Votrubové.

Absolvoval pardubickou starou reálku a poté v letech 1923-29 České vysoké učení technické v Praze, obor architektura a pozemní stavitelství.

Z jeho realizací kromě „Zlaté štiky“ (1940) připomeňme např. reklamu pro Celostátní výstavu tělesné výchovy a sportu (1931). R.1935 byl jednatelem výstavy „Stavba měst“ v Pardubicích pořádané Spolkem čs. inženýrů a architektů. Za první republiky také dozoroval stavby ing. arch. L.Machoně v Pardubicích. Vlastní projekční kancelář měl na Wilsonově třídě (dnešní Třídě Míru) v čp. 24/107, dnes zbouraném domě svého otce (kdysi bývaly v tomto domě Lovecké potřeby).

Za druhé světové války byl nacisty internován v Natschingu, po ní spolu s J.Hričárem realizoval ideový návrh MUDr. Karla Jičínského na památník obětí nacistického popraviště Zámeček. R. 1948 inspiroval výstavu „Východní Čechy republice“ v bývalém autopavilonu v Tyršových sadech. Plán na zřízení výstaviště průmyslové chemie v Pardubicích se nezdařil.

Při staré silnici na Bohdaněč navrhl letní amfiteátr PKO (Parku kultury a oddechu), protože se celý život zajímal intenzívně o kulturní a zábavné parky celého světa, o nichž sbíral dokumentaci (dnes bohužel ztracenou). Roku 1953 navrhl pro kavárnu dnes zbořeného hotelu „Veselka“ (zbořen r. 1972) lustry a t. zv. estrádní plochu. Byl též členem odborné komise pro instalaci pomníku J.V.Stalina od J.Malejovského ve vchodu do Tyršových sadů (po XX. sjezdu KSSS a Maďarských událostech r. 1956 byl zvolen motiv adorace Rudoarmějce pionýrem a členkou JZD za porážku maďarské „kontrarevoluce“). S kolegy K.Řepou a J.Dandou se podíleli na projektu a výstavbě nového nádraží v Pardubicích, jež bylo uvedeno do provozu 1.května 1958. Arch. K.Kalvoda spoluzakládal r. 1948 pardubický Stavoprojekt    a byl hlavním projektantem sídliště Dukla. V letech 1948-50 projektoval dům čp. 2073 ve Štěfánikově ulici. Od roku 1950 až do své smrti byl členem Svazu architektů, v 70. letech ještě pracoval ve Vojenském projektovém ústavu (VPÚ) v Pardubicích. Zemřel 11.listopadu 1971 ve věku 68 let.