Prokop Josef Ing.

Narozen 23.1.1872 v Pardubicích, zemřel 29.11.1933 v Pardubicích. Po absolvování reálky studoval na ČVUT v Praze strojní inženýrství a již roku 1905 převzal řízení pardubické továrny na mlýnské stroje a turbíny. Dne 19.10.1910 byl zvolen starostou města Pardubic. Tento úřad zastával až do roku 1915. Byl zvolen znovu, ale funkci nepřijal. Za své zásluhy o rozvoj průmyslu obdržel už za c.k. monarchie titul komerčního rady. Byl členem Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění.

Tento významný podnikatel se narodil v rodině Josefa Prokopa, bývalého hodináře, který1 si roku 1864 zavedl výrobu razítek a vinět, později také slévárnu (původně v Úzké ulici na místě dnešního Východočeského divadla, od roku 1870 přenesenou na dnešní Palackého třídu). Po smrti J. Prokopa st. řídila podnik jeho vdova Františka Prokopová. Zavedla roku 1890 výrobu francouzských mlýnských kamenů, válcovacích stolic a vodních turbín. Josef Prokop ml., syn zakladatele podniku, absolvoval vyšší reálku v Pardubicích, čtyřleté studium strojního oboru na ČVUT v Praze a nastoupil jednoroční vojenskou službu u c.k. válečného námořnictva v Půle v Chorvatsku. Pak podnikl studijní cesty Švýcarskem, Německem a Švédskem.

Na výstavě ve Stockholmu poprvé uviděl Lavalovu turbínu a zakoupil ji pro elektrárnu ve Vsetíně. Roku 1904 podnikl cestu do USA. Navštívil Světovou výstavu v St. Louis a studoval tam technickou vyspělost amerického průmyslu. V letech 1904-1905 řídil se svou matkou pardubickou továrnu, kterou převzal již roku 1905. Vybudoval podnik schopný konkurence na světových trzích, zavedl nové moderní principy řízení a výroby. Byl dobrým manažerem a zároveň znamenitým konstruktérem. Jeho závod patřil v období první republiky mezi nejlépe zařízené strojírny, byl to dokonce největší specializovaný závod na stavbu mlýnů a turbín ve střední Evropě. O technickém talentu a tvůrčích schopnostech ing. J. Prokopa svědčí mj. také řada jeho patentů.

Dne 19. října 1910 byl zvolen starostou Pardubic. Úřad zastával do roku 1915, kdy byl zvolen starostou znovu, ale funkci již nepřijal. Byl iniciátorem výstavby dnešního náměstí Republiky, budovy okresního úřadu, spořitelny u Zelené brány, nové reálky, památníku padlým v první světové válce na zdi zvonice, mostu přes Chrudimku, který opět nese jeho jméno. atd. Měl Pardubice velmi rád, což přiznávali i jeho odpůrci. Jeho iniciativy byly časové a cílevědomé, svou profesionalitou i rozvahou velmi účinné.

Jako obětavý pardubický patriot byl zároveň typem úspěšného podnikatele. Za své zásluhy o rozvoj průmyslu obdržel už za c.k. monarchie titul komerčního rady. Byl také členem Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění a předsedou téhož ústavu v Pardubicích, Členem Obchodní a živnostenské komory v Praze, zkušebním komisařem pro 2. státní zkoušku strojního inženýrství na ČVUT v Praze, dlouholetým členem městského zastupitelstva v Pardubicích a předsedou správní rady městských elektrických podniků. Politicky patřil do národnědemokratické strany dr. Karla Kramáře.

Zemřel v Pardubicích 29. II. 1933 po mrtvičném záchvatu na akutní zápal plic. V tom roce jeho továrna zaměstnávala 400 dělníku a 75 úředníků. Roku 1991 obnovil jeho vnuk .Alexandr, poradenský inženýr pro elektroniku, který‘ žil od roku 1949 v Nevadě (USA), podnik svého děda v Palackého třídě pod tradiční značkou Prokop.