Staude Antonín

Významný sochař a kameník, tvůrce funerálních plastik.

V prostoru I.D13 (v plánu pana Janiše) stával hrob význačného pardubického sochaře, kameníka, řezbáře a pozlacovače Antonína Stauda. Byl opatřen krásným mramorovým krucifixem, na jehož hrozící pád upozorňoval Správu městských hřbitovů Klub přátel Pardubic ještě před revolucí 1989. Dá se předpokládat, že kříž buďto zničili vandalové či se stal předmětem zajímavého byznysu mezi pardubickými kameníky.

Antonín Staude se narodil 25. března 1824 v Chrudimi jako nemanželský syn Němce Antonína Stauda, člena vojenského regimentu Gyulai, a Františky Lichové z Trhové Kamenice. Rodiče se vzali teprve roku 1833, když se jim mezitím narodily ještě 2 děti – Johana (1827) a František  (1833). Antonín mladší pracoval v Chrudimi nejdříve jako soustružnický mistr. 15. února 1848 se oženil s 18 letou Annou Rösslerovou, jež mu 14. 5. 1849 porodila syna Antonína Jana. Nelze vyloučit, že porod 19 letá Anna nepřežila, protože 30. 6. 1857 se 33 letý Antonín Staude, „štafír“ a řezbář, oženil podruhé s 20letou Antonií Kociánovou z Chrudimi.

Tady A. Staude roku 1852 založil sochařsko-kamenickou firmu, kterou roku 1857 převedl do Pardubic. Jeho práce jsou rozesety na mnoha místech. Zhotovil mj. nejstarší zachovalou uliční tabulku v Pardubicích na rohu Pernštýnského náměstí a Pernštýnské ulice pořízené r. 1864. Jeho kaligrafická vizitka z roku 1874 se nachází na zadní straně oltáře J. Teplého U Kostelíčka Sedmibolestné Panny Marie v Pardubicích. Roku 1886 nechala obec Pardubice zhotovit od A. Stauda tzv. hermu Viléma z Pernštejna, zakladatele tzv. špitálu u sv. Jana Křtitele, jež byla roku 1892 přestěhována do chudobince u Kostelíčka. Roku 1974 ji zachránil čestný občan Pardubic pan Metelka, ale později byla – ač za ohradní zdí areálu Kostelíčka – zřejmě ukradena. Roku 1883 zhotovil A. Staude dvě bílé mramorové pamětní desky bratranců Františka a Václava Veverkových, vynálezců ruchadla (ostatky na zdích kostelů v Přelouči a v Dřítči). A. Staude byl i autorem kamenného kříže na památníku padlých r. 1866. Kříž je osazen v Pardubičkách v parku u Sokolovny. Jeho autor zemřel 25. 3. 1893 – v den svých 69. narozenin.